Lidstvo navázalo styky s planetou Össe a začalo využívat tamní myceliální technologie. Zatím se úspěšně daří ignorovat nepříjemnosti, které s sebou kontakt s teokratickou civilizací Össeanů přináší: kult vesmírných Lodí, krvavé lidské oběti ve jménu Hmyzího boha, spóry nitrožilních hub a rituální drogy, rozkládající lidskou vůli. Lucas Hildebrandt, který jako vyslanec důvěrně poznal tamní svět, si ale dobře uvědomuje, že Země začíná být na Össe závislá. Proto hledá sílu, která by se mohla stát protiváhou össenské moci. Skutečně ji nachází – jenže je jiná, než předpokládal; a cena, kterou za to on sám musí zaplatit, je krutá.

~~~~

Pět posvátných drog z Össe v sobě skrývá mnoho. Většině lidstva je však pravá podstata skryta. Lukas Hildebrant je však jedním z mála, který zná odvrácenou stranu civilizace z planety Össe. Pojďme nahlédnout do světa plného intrik, lidských obětí a letů do vesmíru.

Vilma Kadlečková je v našich končinách pojem. Ostříleným čtenářům české fantastiky ji není potřeba dlouze představovat. Tato cenami ověnčená autorka se nesmazatelně zapsala do podvědomí čtenářů svým propracovaným světem Argenitu, kam zasadila většinu svých příběhů. Po delší odmlce, kdy se autorka stáhla do ústraní, se vrací aby představila svůj zatím největší projekt pentalogii Mycelium, jenž je opět zasazen do světa Argenitu.

Planeta Země již není co bývala. Lidstvo již osídlilo většinu sluneční soustavy a vydalo se zakládat kolonie k nejbližším hvězdám. Při kterých navázalo styky s několika mimozemskými civilizacemi. Jednou z nich byla i planeta Össe - domov vyspělé rasy jejíž technologii dalece přesahují to co se používá na Zemi. Össeané jsou navíc ochotni se podělit o své technologii a nežádájí za to nic jen možnost žít na Zemi spolu s lidstvem a šířít tak své Akkütlixovo náboženství.

Lukas Hildebrant ovšem poznal Össe až moc dobře a upřímně se mu to vůbec nezamlouvalo. Iluze ztratil již dávno a nejraději by s nimi neměl nic společného. Bohužel co naplat Össeané ač nenápadní tahají za skryté mocenské nitky. Lukasovi nezbývá nic jiného než jít proti nim a riskovat úplně vše a nebo mocenské intriky přehlížet a žít si dál svůj život.

Autorce se povedlo vytvořit NĚCO, co se z běžné domácí produkce naprosto vymyká a není přehnané tvrdit, že se Mycelium může směle rovnat se zahraničními knihami, které i v mnoha ohledech předčí. Vilma Kadlečková se netají tím, že jí velkou inspirací pro napsání tohoto eposu byly události z 11. září 2001. A právě soužití různých ras, kultur a vyznání je ústřední osou příběhu, který může být skvělou parafrází na multikulturní vztahy dnešního světa.

Hlavní hrdina je klaďas i záporák v jedné osobě. Jedni ho budou milovat pro svůj nadhled a frajerství a ti druzí nenávidět za jeho neustále ironické poznámky a uštěpačnost. Pravě charaktery postav jsou další devizou knihy, jelikož vztahy jednotlivých postav jsou v příběhu jako takovém velmi důležité a autorka si na nich dala opravdu záležet.


Jantarové oči jsou především úvodem do pentalogie Mycelium a tak čtenáři, kteří nečetli žádnou autorčinu knihu z argenitového univerza, nemusí mít strach, že by se naprosto ztráceli. Ovšem je pravdou, že ze začátku by se někomu mohl hodit překladový slovník, protože ze všech těch názvů může jít až hlava kolem. A proto může být znalost předchozích knih určitým příjemným plusem, který vám dá možnost si příběh naplno vychutnat již od první strany.

Pro všechny fanoušky kvalitní sci-fi jsou Jantarové oči naprostou nutností. Pro čtenáře kteří tomuto žánru tolik nefandí jde jistě o velmi zajímavý úvod do tohoto světa. Protože, celkové univerzum tak jak ho Vilma Kadlečková vystavila, budete v české fantasy a sci-fi literatuře hledat opravdu dlouho.

~~~~


Vilma Kadlečková - Absolvovala střední ekonomickou školu a obor vědecké informace a knihovnictví na FF UK v Praze. Pracuje jako redaktorka a překladatelka pro nakladatelství Harlequin. Počátkem 90. let spolupracovala na vzniku hry Dračí doupě, při založení klubu Hexaedr a v nakladatelství Altar. Její povídky se začaly objevovat ve fanzinech a v literárních soutěžích SF klubů v roce 1987. Často se pohybují na pomezí SF a fantasy, jedním z hlavních autorčiných témat, či spíše nálad, je entropie. S povídkou Tři z Akroné (milostný příběh dívky a upíra na cizí planetě) zvítězila v Soutěži o nejlepší fantasy v roce 1987. Povídka Rosa Mathiella zvítězila v soutěži O stříbřitělesklý halmochron (1987) a v soutěži O Huňáče zeleného (1988). Soutěž O stříbřitělesklý halmochron vyhrála znovu v roce 1988 s povídkou Svět je zlatý důl pro toho, kdo z něj umí brát a v soutěži O Huňáče zeleného se umístila na prvním místě s povídkou Ten, kdo přišel z vesmíru (1991). Povídka Rosa Mathiella vyšla ve Světě fantastiky 1989, č. 1, povídka Růžová krychle v Ikarii 1990, č. 6, v, antologii Mysli si svět (1991) vyšla její raná práce Nejkrásnější prázdniny.

V antologii Základna 5 vyšla její povídka O nepostradatel­nosti karwillových bobulí. Nejvyšší SF ocenění, Mloka za první místo v soutěži O Cenu Karla Čapka, získala za román Na pomezí Eternaalu (Winston Smith 1990).

~~~~


Vilma Kadlečková - Mycelium: Jantarové oči / OBÁLKA: Tomáš Kučerovský  / VYDAL: Argo / STRAN: 324 / ŽÁNR: sci-fi


MOJE HODNOCENÍ: 88%